Ano, nadpis dává dohromady to, co se zdá nemožné. Ale nyní, když již víte, že to není vodníkova žena, mohu vám prozradit, že je to slangový výraz pro vodní dýmku. Též se jí říká vodárko, nebo také, a to nejčastěji šíša. Správněji asi psáno shi-sha, nebo shisha. Ale na tom vůbec nezáleží, jak se to píše. Hlavně že všichni víme, o co kráčí. Nuže taková vodní dýmka k nám přišla až z daleké Asie a kde se vzala tam se zcela přesně neví. Není známo ani kdy se objevila poprvé. Našly se sice některé údaje, že by ji snad měli údajně vynalézt Peršané, ale lze se důvodně domnívat, že by za tento údaj nedal ruku do ohně žádný historik.
My tomu však klidně věřit můžeme, protože tento údaj pro nás není nikterak důležitý. My raději místo pátrání v minulosti navštívíme shisha shop, ke si zakoupíme kvalitní tabák a naklušeme domů k naší vodnici, kde si v klidu uděláme čas a zakouříme si. Pokud to děláte poprvé, tak si zvykněte nespěchat, dělat vše v naprostém klidu a vědět, že máte dostatek času a klidu. Teprve pak to bude to správné relaxování a vychutnávání tabáku. Jistě víte a je asi zbytečné to psát, že do toho tabáčku, který jste si koupili se již dávno nedává med jako kdysi, ale různé melasy.
Většinou ovocné a podle toho také budete mít chuť tabáku. Ten projde vodou a je tudíž studený. A všichni, co kouří šíšu tvrdí, že je takto chuťově mnohem lepší. A proto potahujte a dýmejte a nenechte se nikým a ničím rušit. Mimochodem, ještě k tomu tabáku, víte, že je ho tam pouhých třicet procent? Zbytek je již řečená melasa a glycerin, který dělá tabák „mazlavým“. Ten se pak dá na dřevěné nebo kokosové uhlí a zapálí. Někde se ještě můžete také setkat s tím, že se použije tarbuš, ale to jen ke konci nebo na začátku hoření, je to vlastně něco jako krytka a nepoužívá se pokaždé. Nuže, vzhůru k vodnici a jdeme relaxovat.